Život | Jaroslav Havlíček .cz

JAROSLAV HAVLÍČEK SE NARODIL v Jilemnici dne 3. 2. 1896. Otec Josef pocházel z Jilemnicka a živil se jako učitel, matka Julie (roz. Knýová) byla dcera nadlesního z okolí Chlumce nad Cidlinou. Rodina (ještě se starším bratrem Josefem) bydlela v Jilemnické Dolení ulici. Jaroslav byl často nemocný a v roce 1904 prodělal vážný zápal plic. V roce 1909 nastupuje do reálky v Jičíně, kde odmaturuje.

Po maturitě prožívá léto 1913 v Jilemnici. Ve své tvorbě se k němu vrací jako k bezstarostnému času studentského veselí, kde se zároveň prvně shledává se svoji budoucí ženou Marií, dcerou jilemnického mydláře. Zároveň mu však rodiče zakazují studium malířství na UMPRUM, ale vůbec i studium v Praze, a tak nastupuje roční abiturientský kurz při Obchodní akademii v Chrudimi. Do Prahy se dostává až následující rok, kdy začne studovat obor obchodních věd na České vysoké škole technické. Ve studiu nikdy nevynikal, válečná atmosféra nyní píli rozhodně nepřidává.

Odveden je v roce 1915, narukuje jako jednoroční dobrovolník k 74. pěšímu pluku do Kadaně. V Jablonci absolvuje důstojnickou školu. Nemá vojenské ctižádosti a jeho jedinou ambicí je vrátit se jako raněný do jilemnického lazaretu. Na frontě je celkem třikrát, v lazaretu dvakrát. Po válce se účastní bojů na Slovensku.

Obnovuje studium na vysoké škole, v rámci něhož nastupuje na praxi do Živnostenské banky. Zatímco studia nedokončí, v bance zůstává až do své smrti. Když pak na VII. všesokolský slet do Prahy přijede i podkrkonošská župa, setkává se opět i s Marií Krauseovou, t.č. však zasnoubenou. Přesto obnovují svůj vztah, dosavad poměrně složitý, a roku 1921 v Jilemnici vstupují do svazku manželského. V roce 1922 se jim narodí syn Zbyněk a odstěhují se do pražské Krče, o dva roky později přijde na svět dcera Eva. V roce 1929 se přestěhují do rodinného domu na Spořilově.

Do literárního světa vstupuje velmi nesměle. Nejprve píše verše (první otištěné v r. 1924), těžiště jeho tvorby však bude v próze. V roce 1925 vzniká první delší text, vzpomínková próza Máňa, na kterou naváže osobním deníkem. Ten si vede do roku 1929 a jak klesá intenzita zápisků, stoupá počet povídek i delších prací, včetně prvních pokusů o román. Povídky tiskne časopisecky od roku 1928. Naprostá většina textů z tohoto období však nebude za života autora zveřejněna.

První román vydá Havlíček v roce 1935. Má se jmenovat Petrolejové lampy, ale nakladatel změní název na Vyprahlé touhy. Následují romány Neviditelný (1937), Ta třetí (1939) a Helimadoe (1940), povídkový cyklus Neopatrné panny (1941) a novela Synáček (1942). Za Vyprahlé touhy dostává čestnou cenu České akademie, Neviditelného Česká akademie ocení už první cenou (přičemž druhá ani nebyla udělena). Románu Ta třetí byla udělena cena Baťovy literární soutěže.

Jaroslav Havlíček umírá 7. dubna 1943 v Praze (pravděpodobně) na zápal plic.

Web byl vytvořen v rámci projektu Havlíčkova Jilemnice, který byl podpořen grantovým projektem města Jilemnice.
Na tvorbě eknih a mapy spolupracovalo Krkonošské muzeum Jilemnice a 2ebook.cz.